V rozmanitém světě bicích nástrojů

Pro hráče na bicí nástroje je koncert, který nás čeká 4.–6. května, opravdovým svátkem, neboť jejich role v orchestru je v soudobé hudbě přece jen podstatně výraznější než u běžně hraného klasicko-romantického repertoáru. Z hloubi skladiště vytáhnou dlouho nepoužívané nástroje a k obligátnímu tympanistovi se na pódiu přidá dalších šest hráčů!

Dirigent Peter Eötvös, jenž je zároveň autorem dvou ze čtyř původně zamýšlených děl tohoto programu, ve svých skladbách zeroPoints a Speaking Drums předepsal tolik bicích nástrojů, že se nakonec ukázalo jako nemožné je během jednoho večera provést obě. Jednak by se všechny potřebné nástroje na pódium jen stěží vešly, hlavně však by přestavba pódia mezi jednotlivými skladbami trvala neúměrně dlouho – proto nakonec skladba zeroPoints musela být z programu vyřazena.

Uvědomme si, že hráč na bicí nástroje je často v diametrálně jiné situaci než např. houslista. Ten uchopí svůj nástroj a celou skladbu hude jen na něj a jen z jednoho místa. Bicích nástrojů však hráč během jedné skladby mnohdy používá víc a musí je mít kolem sebe rozmístěny v patřičné sestavě. Hráči si až během zkoušek cizelují přesnou pozici nástrojů ve svém „pelíšku“ tak, aby během hraní nic nepřekáželo nebo neupadlo. Navíc někdy musejí mezi jednotlivými pozicemi přecházet, na jeden nástroj třeba mohou během skladby hrát postupně různí hráči, což s sebou nese problém umístění notových partů. Rozestavení nástrojů na pódiu je tedy docela věda. Hráči si předem kreslí plánky, až na zkoušce se však zjistí, jestli vše správně funguje:

Plánek rozestavění bicích nástrojů – Foto: Petr Kadlec

Zatímco o charakteru zvuku flétny či houslí máme všichni celkem jasnou představu a jednotlivé nástroje se liší víceméně jen kvalitou, u bicích nástrojů je to často jinak – pod stejným názvem se mohou skrývat nástroje, které produkují výrazně rozdílné zvuky. Liší se nejen velikostí, ale i stavbou a použitými materiály. Poslechněme si například bonga. Nejdříve ve světě obvyklý párový nástroj s blánou z pravé kůže:

a poté českou „specialitu“, pětici bong Amati Kraslice:

Zvuk je velmi odlišný a hráči tedy musí rozklíčovat, s jakým nástrojem skladatel asi přišel do styku. To platí například i pro gongy a tam-tamy – každý nástroj je unikátní a ne vždy se do zvukovosti interpretované skladby hodí.

Zvuk nástroje je navíc výrazně ovlivněn výběrem paliček. Proto se na první zkoušku hráči vždy vybaví zásobou různých paliček, aby mohli vyhovět zvukovým požadavkům dirigenta či autora.

Paličky – Foto: Petr Kadlec

Kromě tympánů, vibrafonu, marimby, xylofonu či zvonkohry, které asi všichni znáte, na koncertě zazní i řada méně obvyklých nástrojů. Pojďme si některé představit.
Jedním z nejstarších kovových bicích nástrojů, doložených již ve starověkém Egyptě, jsou crotali – „talířky“ ze zvonoviny o průměru asi 10 cm, původně párový nástroj užívaný na způsob malých činelů. Dnes se užívají ve větších laděných sadách o rozsahu až dvou oktáv, připevněné jednotlivě ke společnému stojanu.

Crotali – Foto: Petr Kadlec

Obvykle se na ně hraje tvrdými paličkami, mají vysoký jasný zvuk:

Dá se na ně však hrát i smyčcem, pak vydávají zvuk podobný skleněné harmonice, jen jasnější a průraznější, pohyby rukou nad talířky lze docílit i vibrata:

Uslyšíme (a zajisté i uvidíme) sadu laděných gongů, v jejichž bohatém zvukovém spektru lze rozeznat konkrétní tónové centrum:

Laděné gongy – Foto: Petr Kadlec

Specialitou Eötvösovy skladby Speaking Drums je tzv. Burma-belle, tedy Barmský zvon vyrobený z bronzové desky zavěšené na provázku, který se po úderu otáčí a zvuk se charakteristicky chvěje, rotuje:

Nástroj barmský zvon – Foto: Petr Kadlec

Uslyšíme zde také tři glissandové gongy, které bývají užívány v pekingské opeře a které hráči překřtili na „mňoukací gongy“:

Alespoň zmiňme nástroje s půvabnými jmény jako famfrnoch a „lví řev“, kravské zvonce, kastroly a pánve (na které bude ve skladbě Speaking Drums hrát sólista Martin Grubinger) a na závěr si poslechněme ukázku „datla“, tedy nástroje zvaného vibraslap:

Opravdu zřídka slýchaným nástrojem je lithophon – kamenohra sestavená z laděných kulatých asi 2,5 cm silných vápencových desek:

Nástroj lithophon – kamenohra – Foto: Petr Kadlec

Ale tento krásný zvuk si necháme jako překvapení až na koncert.
Přejeme Vám příjemný poslech!

Bicí nástroje na abonentních koncertech v Rudolfinu