1 / 6
Magazín číslo 5 / 2016
I šaty dělají Českou filharmonii
24. 11. 2016 • Hana Boldišová
Jak jinak začít článek o odívání než zavedeným příslovím, že šaty dělají člověka. Měli bychom jít ale ještě dál. Šaty dělají i událost, místo, atmosféru, náladu; šaty dělají i koncert, a to nejen ty filharmonikovy. O tom ale až později, nejprve nabízím krátký výlet do historie i současnosti hudebníkova šatníku.
Číst článekMagazín číslo 5 / 2016
Běžná patálie je, že je všechno jinak, shodnou se kustodi České filharmonie
24. 11. 2016 • Jana Orlová
Jakožto elévku České filharmonie mě po nástupu do zaměstnání a prvotním rozhlížení se kol a kolem začalo všetečně zajímat, co se děje v zákulisí. Nejvíc jsem se pozastavila nad funkcí zvanou kustod. Do té doby jsem si myslela, že kustodi jsou lidé v galerii, kteří hlídají výstavu a chrání ji před případnými dotykovými ataky. Ve filharmonii jsou kustodi techničtí pracovníci nebo také manipulanti orchestru, kteří se starají o to, aby vůbec koncert mohl proběhnout.
Číst článekMagazín číslo 5 / 2016
Zapomenutý ředitel Žid
24. 11. 2016 • Petr Kadlec
Jeden z nejvýraznějších hybatelů československého hudebního života v oblasti organizace a managementu v období mezi dvěma válkami. Tak bychom mohli představit Jaromíra Žida (1893–1981), zakladatele a ředitele umělecké agentury Bel Canto a v letech 1932–1945 také ředitele České filharmonie.
Číst článekMagazín číslo 4 / 2016
Studio Najbrt: Chceme, aby tiskoviny České filharmonie byly přehledné a komfortní
28. 9. 2016 • Dina Šnejdarová
Začalo to jubilejní 120. sezonou. Česká filharmonie tehdy dopřála svým tiskovinám změnu: ulice zaplnily billboardy s výraznou, leč nevtíravou ornamentikou, do programových katalogů se tiše vkradla důstojná jednoduchost. Autorem nového vizuálního stylu je české grafické Studio Najbrt, jehož tým se zavázal udržet ho na pět let, včetně částečné každoroční obměny.
Číst článekMagazín číslo 4 / 2016
Komorní, intimní, exkluzivní. Ve 122. sezoně ČSKH si můžete postavit unikátní řadu koncertů
28. 9. 2016 • Lucie Maňourová
Česká filharmonie není jen orchestr. Mnozí návštěvníci Rudolfina to vědí, ale někteří ke své škodě příliš nevnímají další třicítku koncertů, které mohou pod stejnou hlavičkou navštívit. Z pohledu koncertního pořadatelství patří totiž už několik desítek let pod filharmonická křídla Český spolek pro komorní hudbu.
Číst článekMagazín číslo 4 / 2016
Orchestrální akademie České filharmonie — Seznamte se prosím
28. 9. 2016 • Zuzana Orságová
Orchestrální akademie České filharmonie mi dala spoustu krásných zážitků a velké množství zkušeností, jak hudebních, tak lidských. Díky filharmonii jsem se mohl podívat do zemí, o kterých člověk jen sní, jako byla Amerika, Japonsko, Čína a další. (...) Byl to vždy krásný pocit, slyšet kolem sebe takové hráče, kteří svůj nástroj dokonale ovládají a i ta nejtěžší místa hrají s nadhledem a velkou muzikalitou. Jiří Soukup, trubka
Číst článekMagazín číslo 4 / 2016
S Jiřím Bělohlávkem o 121. sezoně České filharmonie
28. 9. 2016 •
Jaký mimořádný dramaturgický počin přinese nadcházející sezona? Na která díla se u svých koncertů nejvíce těší sám Jiří Bělohlávek? Anebo o tom, proč je důležité vracet se ke klasicismu, v případě orchestru ČF k Josephu Haydnovi.
Číst článek
První med z Rudolfina je na světě
23. 8. 2016 • Lucie Maňourová, Cafe Rudolfinum
Víte, které zvíře je v interiéru i exteriéru Rudolfina zastoupeno nejpočetněji? Nepočítáme-li ptáčky v ornamentální výmalbě na stropech a stěnách reprezentativních prostor, pak jsou to bezesporu včely. Největší, pozlacené, najdete ve štukové výzdobě zábradlí balkonu kolem Dvořákovy síně, ve stejném prostoru se včely objevují ještě v pískování oken nad balkonem. Ve dvoraně stačí zvednout oči ke kulatým rámečkům mezi oblouky, venku „lezou“ kamenné včely po prackách sfing hlídajících postranní vchod do galerie. Už toho je dost, ale od května máme v Rudolfinu včely živé, ve dvou úlech na střeše.
Číst článek
A to ti Romové křičí?
9. 8. 2016 • Petr Kadlec, Petr Kadlec
Projekt Romano drom (= romská cesta) podporuje děti ze sociálně vyloučených lokalit nejen na jejich cestě za hudbou, ale pomáhá jim také nacházet lepší životní cesty, než které jim narýsoval osud a často také jejich rodiče. Když jsme se začátkem loňského podzimu rozhodli Romano drom přenést ze slovenských romských osad do Česka, neváhali jsme s Idou Kelarovou – hlavní duší toho všeho – dlouho. Naše volba padla na Šluknovsko a Novoborsko, které máme zapsané jako „problematické regiony“. Právě tady se v létě 2011 odehrály velké konflikty mezi Romy a Neromy a následně protiromské pochody, které se pokoušeli využít radikálové a neonacisté. Centry dění tehdy byla města Nový Bor a Rumburk.
Číst článekCo byste chtěli vyhledat...
Zavřít
