Naladit se a vzhůru do Rudolfina
Sobotní ráno jako vymalované. S desetiletou dcerou Ankou balíme svačinu a s trochou nervozity se loučíme s naším novým štěnětem Marcosem. Dneska dopoledne to prostě musí doma zvládnout samo. Na metru potkáváme Aniččinu kamarádku Denisku a před Rudolfinem zbytek naší výpravy – Broňu s manželem Honzou, který nás dnes bude fotit.
Je 10 hodin ráno. Den otevřených dveří právě startuje. Budova Rudolfina je zlatavě osvětlená podzimním sluncem a kromě nás už k ní míří další hloučky zvědavců.
Čeká nás pestrý den.
více po kliknutí...
Rudolfinum čeká... |
více po kliknutí...
Kam dřív? | Poslední kontrola barevného programu a už míříme do Sukovy síně na první dílnu. Máme zamluvený workshop s perkusionistou České filharmonie Pavlem Polívkou, který je určený pro děti od 5 do 10 let. Naše holky tam budou trochu vyčnívat, ale vadit jim to nebude.
více po kliknutí...
Co jsou vlastně bicí? | U bubnu je to jasné. „Ale patří triangl mezi bicí nástroje?“ Tahle rozehřívací otázka od asistentky Lenky děti zaskočila. Jen jeden chlapeček se rozhodl vystoupit z davu a hlasovat pro kladnou odpověď. Jako jediný měl pravdu.
více po kliknutí...
Zabubnuj si | Sympatický perkusionista je mezi bicími nástroji ve svém živlu. Ukazuje nám a dává vyzkoušet tympány i kompletní bicí soupravu s činely. A když nám naživo předvede své umění, tajíme dech.
více po kliknutí...
Zachřesti si | Teď už všichni víme, že mezi bicí patří i veškerá chřestidla – tamburíny, rumba koule a mnoho dalších. Nakonec dostáváme brožurku představující další interaktivní aktivity České filharmonie. Tahle se nám moc líbila, a tak knížka poputuje na naši základní školu. Třeba sem paní učitelka zajde i s ostatními dětmi.
více po kliknutí...
Cimbálovka v novorenesančním salonku | Po vydařeném začátku programu se na chvíli zastavujeme v krásném sloupovém sále, kde sídlí kavárna. K čaji nám hraje moravská cimbálovka.
více po kliknutí...
Vyfoť se s nástrojem | Jaké to asi je být hudební virtuos, který pózuje před objektivy fotoaparátů? To si mohly nejen děti vyzkoušet na speciálním stanovišti ve dvoraně. Fotky dostali zájemci hned vytištěné a později i e-mailem.
více po kliknutí...
Malý trumpetista | Tenhle malý sympaťák toho ještě na trubku asi moc nezahraje, focení si ale užíval. A co my víme, třeba ho budou jednou fotit jako nového člena České filharmonie.
více po kliknutí...
Anička s Deniskou | Anička (vpravo) se učí druhý rok hrát v ZUŠce na kytaru, Deniska hraje na flétnu. Minulý týden měly první zkoušku své nové kapely. Tady si vybraly úplně jiné nástroje a trénují pózování. Co když se to bude jednou hodit?
více po kliknutí...
Srdce výstavní části | Na každém kroku se můžeme kochat krásnou architekturou světového formátu. Budova je rozdělena na dvě části, výstavní a koncertní. Dvorana je srdce té výstavní a také den otevřených dveří tu má své centrum.
více po kliknutí...
Jak chutná trumpeta | Tahle holčička zatím trubku zkoumá z úplně jiného pohledu než z toho hudebního. Kladný vztah k hudbě jí ale pravděpodobně zůstane.
více po kliknutí...
48 stop pro kvalitní zvuk | Další zastávkou je režie nahrávacího studia – tady se snímají a zaznamenávají zvuky z koncertní síně. Skladatel nebo producent odtud může komunikovat s dirigentem a podílet se na zvuku nahrávky. Na novém mixážním pultu lze hudbu nahrávat až na 48 stop. Každá sekce hudebních nástrojů má jednu a více stop a je tak snadné jednotlivé nástroje v nahrávce zvýraznit nebo naopak potlačit.
více po kliknutí...
Troubení a chřestění ve foyer | A už se blížíme k další dílně. Na tu se holky moc těší, slibuje totiž výrobu vlastního hudebního nástroje. My s Broňou si jako celý den užíváme architekturu Rudolfina, momentálně jeho foyer. Je příjemné účastnit se programu v tak inspirativním prostředí.
více po kliknutí...
Kazu, tamburínu nebo famfrnoch? | Trubka s kornoutkem na konci je kazu, kelímek s pentličkou famfrnoch, tamburínu si můžete vyrobit ze zahradní hadice. Po názorném předvedení zvuků si děti volí jeden nástroj a pouštějí se do výroby.
více po kliknutí...
Trumpetista se zahradní hadicí | Věděli jste, že troubit se dá i na zahradní hadici? Stačí k ní přidat nátrubek a obyčejný trychtýř a je to. Výrobu nástroje i to, jak se tvoří zvuk, nám předvedl vtipný trumpetista České filharmonie Ladislav Kozderka.
více po kliknutí...
Hudba není nuda | Důkaz, že takzvaná vážná hudba, vůbec vážná být nemusí.
více po kliknutí...
Zatrub si | S opravdickou trubkou se děti zas tak často nesetkávají. A když vás do ní učí foukat profesionální trumpetista, je to dvojnásobně zajímavý zážitek.
více po kliknutí...
A ty výhledy... | Občas nám oči zabloudí k oknu. Výhledům na Pražský hrad v podzimním slunci nejde odolat.
více po kliknutí...
První housle v reklamě | Na workshopu agentury Havas jsme se stali hlavními postavami plakátu podporujícího Českou filharmonii. Poté, co nás pánové kreativci rozesadili na schodech před Rudolfinem, jsme měli za úkol co nejvíce se křenit. A co z toho vzniklo?
více po kliknutí...
Stačí, kdy vážná je jen hudba... |
více po kliknutí...
Pilný jako včelka | Novorenesanční budova Rudolfina z roku 1885 v sobě snoubí přednosti klasické architektury i nastupující moderny. Jejím investorem byla Česká spořitelna, která ji nechala postavit ke svému padesátému výročí. A protože jejím znakem byla zlatá včela symbolizující píli, najdeme je také v Rudolfinu.
více po kliknutí...
Rudolfinem s architektem | Pan architekt nás provedl Rudolfinem od podzemí až po střechu. Kromě zajímavého výkladu zvládal s přehledem i dvě děti. Jedno měl střídavě na zádech a na břiše, druhé držel za ruku. Jistila ho sice manželka s dalším dítkem v šátku, ale ani to nebylo potřeba.
více po kliknutí...
Unavené, ale spokojené | Slunečný říjnový den nám ještě přidal na už tak dobré náladě.
více po kliknutí...
Krásná tečka za rozehraným dnem | Se dnem otevřených dveří i Rudolfinem se loučíme nádherným výhledem z jeho střechy. No, není to krása?
Za rok přijdem zas
Na akci nakonec dorazilo přes dva a půl tisíce návštěvníků. Potkávali jsme rodiny s dětmi, páry, jednotlivce i skupinky všeho věku. Hravé klasické hudbě to v krásném prostředí Rudolfina opravdu slušelo. My jsme navštívili hlavně programy pro děti, ale rozhodně bychom se nenudili ani bez nich. Nestihli jsme zdaleka všechno, a přitom třeba sampling workshop vypadal za oknem západního salonku opravdu cool. A film o Antonínu Dvořákovi, promítaný na velké plátno, také určitě stál za to. Tak třeba příště.
Holky sbírají materiály a těší se, jak o dni otevřených dveří udělají projekt do školy. V půl třetí spěcháme domů za štěnětem, ale příští rok se vrátíme!
