Nejryzejší událostí začátku sezony je první pražské provedení Smetanovy Mé vlasti šéfdirigentem Semjonem Byčkovem. Má vlast – zdálo by se banální, proč to vlastně zdůrazňujeme? Ale právě pro Čechy důvěrně známý cyklus symfonických básní představuje pro každého šéfdirigenta České filharmonie prubířský kámen. Že si je toho vědom Semjon Byčkov, je naprosto zřejmé. Dříve než s ním předstoupí před filharmonii, věnoval se mu studiem a hledáním jeho zákonitostí a svého osobitého přístupu skrze několikanásobné provádění s jinými orchestry. Troufáme si proto nazvat první říjnový abonentní týden cyklu B událostí. Mou vlastí pak v květnu 2020 Česká filharmonie se Semjonem Byčkovem zahájí Pražské jaro.
Káťa Kabanová, jedna z ikonických oper Leoše Janáčka. Její koncertní provedení v dubnu 2020 navazuje na koncertní provedení Její pastorkyně, jehož realizace Jiřím Bělohlávkem v Praze a v Londýně v roce 2016 je dodnes vzpomínaným zážitkem. Projekt, kterého se tentokrát ujal Jakub Hrůša, vzbuzuje rovněž velká očekávání. Dvojí angažmá sborů a profesionální přístup sólistů způsobily rozložení tří abonentních koncertů do dvou týdnů, tedy předsunutí prostředního čtvrtečního koncertu o týden dříve. Do hlavních rolí byli angažováni přední čeští pěvci Kateřina Kněžíková (Káťa), Peter Berger (Boris Grigorjevič) a Jaroslav Březina (Kabanov). Po třech pražských koncertech odjede celý ansámbl do legendární Elbphilharmonie v Hamburku, kde operu provede ještě dvakrát.
Propagace děl 20. a 21. století je téměř povinností instituce, která stojí na pomyslném nejvyšším místě mezi orchestry ve své vlasti. Uvádění soudobé tvorby souvisí i se skladatelskou soutěží České filharmonie, jejíž druhý ročník proběhl loni v rámci oslav 100. výročí republiky. Se skladbami, které skončily na prvních třech místech, se potkáte v tzv. Premiérovém večeru 7. listopadu – včetně vítězných Písní vrbovýho proutku pro soprán a orchestr Jany Vöröšové.
[Not a valid template]To však není ze soudobé tvorby vše. Pokud Leoše Janáčka, Bohuslava Martinů, Pavla Haase, Bélu Bartóka, Sergeje Prokofjeva, Igora Stravinského nebo Dmitrije Šostakoviče považujete za klasiku, pak se můžete těšit na Mystérium času Miloslava Kabeláče, Rendering Luciana Beria, Symfonii č. 2 „Le Double“ Henriho Dutilleuxe, Requiem za Hieronyma Bosche od Detleva Glanerta, Labyrint paměti Jiřího Temla, Hudbu pro ansámbl a orchestr Steva Reicha, Jet Stream Petera Eötvöse nebo move 01 a move 03 Miroslava Srnky. Poslední tři jmenované skladby bude dirigovat sám Peter Eötvös, který se rozhodl od další sezony ukončit svoji kariéru dirigujícího autora a dále se věnovat výhradně komponování. Jeho dirigentské angažmá je tedy rozhodně poslední v Rudolfinu, a o to vzácnější. Když sem přijel poprvé před třemi lety, získal si orchestr tím, že mu dokázal moderní hudbu přetlumočit naprosto srozumitelně. Ještě modernější program přiveze tentokrát.
Hvězdná jména, pestrý program
Dirigentské a sólistické hvězdy jsou naplánovány napříč všemi abonentními cykly – vedle koncertů šéfdirigenta Semjona Byčkova a hlavních hostujících dirigentů Jakuba Hrůši a Tomáše Netopila zažije řada A pražský debut Pabla Herase-Casada, dále Giovanniho Antoniniho a klavíristy Francesca Piemontesiho a Piotra Anderszewského. Řada B představí zmíněného Petera Eötvöse, klavírní duo sester Labèque, houslistku Lisu Batiashvili, violoncellistu Gautiera Capuçona a trumpetistu Tamáse Pálfalviho, řada C dirigujícího houslistu Leonidase Kavakose, dále dirigenty Davida Robertsona a Jamese Gaffigana, violistu Antoine Tamestita nebo houslistu Josefa Špačka.
Po zakončení Čajkovského projektu má Semjon Byčkov ve 124. sezoně pestrý dirigentský program. Kromě Mé vlasti nastuduje skladby Franze Schuberta, Luciana Beria, Detleva Glanerta, Bohuslava Martinů, Henriho Dutilleuxe, Johannese Brahmse, Dmitrije Šostakoviče, Ludwiga van Beethovena a Gustava Mahlera.
V řadě K vystoupí postupně všichni koncertní mistři České filharmonie, kteří od prvního pultu povedou Komorní orchestr České filharmonie. Jeho koncept propagoval šéfdirigent Jiří Bělohlávek jako potřebný prostředek „hráčské hygieny“. Myslel tím účinkování filharmoniků v menším orchestru, kde hrají více sami za sebe a vzájemně se poslouchají tak jako v komorní hře. Teprve po jeho smrti se realizoval ansámblový projekt, do něhož se podle programu nominují jednotliví hráči vždy v čele s uměleckým garantem, většinově z řad koncertních mistrů. Komorní orchestr České filharmonie má svoji koncertní řadu K, která bude ve své druhé sezoně opravdu lákavá. Stačí zmínit program prvního koncertu: kombinaci Vivaldiho a Piazzolových Čtyř ročních dob. Vedle zmíněných tří programů nastudovaných koncertními mistry a mladými sólisty Sebastianem Bru a Zoltánem Fejervárim připraví čtvrtý, vánoční, jubilant Jaroslav Krček, který uvede premiéru své skladby věnované čtyřem filharmoničkám.
[Not a valid template]Výročí, edukace, advent
Proč byl v úvodu mezi hvězdami sezony zmíněn Ludwig van Beethoven? Jelikož si v prosinci 2020 připomeneme 250. výročí jeho narození, bude celou příští i přespříští sezonou nadstandardně znít jeho hudba. Na co se můžete těšit v té nadcházející? Napříč abonentními cykly na Symfonii č. 1, 2, 3, 4, 7 a 8, Klavírní koncert č. 1 a 5 a na Houslový koncert D dur. Oba klavírní koncerty provede v cyklech B a C legendární pianista Rudolf Buchbinder.
Další výročí, už v listopadu 2019, nás zavede o třicet let zpátky do atmosféry Sametové revoluce. Jí je věnován Koncert ke Dni studenstva. V rámci programu interpretovaného Českou studentskou filharmonií vystoupí s projevem k událostem, jež vedly na podzim 1989 k pádu totalit ve střední a východní Evropě, bývalý německý prezident Joachim Gauck.
Tím se dostáváme k sezonní nabídce edukačních pořadů. Nesmíme opomenout skvělé koncerty pro děti s rodiči, ať už ty jednotlivé nebo cyklus Filharmonici na pokračování. Další koncertní řadou jsou komentované Čtyři kroky do nového světa pro dospívající a dospělé posluchače, které Vás seznámí s vybranými díly Leoše Janáčka, Ludwiga van Beethovena, Miloslava Kabeláče, Antonína Dvořáka a Petra Iljiče Čajkovského. Stále nové podněty přináší již sedmým rokem spolupráce filharmoniků s dětmi ze sboru Čhavorenge. Po vystoupeních v Rumunsku a Irsku byl sbor pozván do Londýna, aby se letos na podzim zúčastnil oslav k znovuotevření Fairfield Halls.
Během prosincových nedělí se již tradičně setkáme na dvojicích adventních koncertů. Můžete se těšit do Sukovy síně na osm originálních, vánočně laděných programů, které si pro vás připravili filharmonici se svými komorními soubory. Malé upozornění: změnily se časy začátků koncertů – na 11.00 a 15.00.
Rezidence v zahraničí
Velkým tématem, které se nyní už může označit za milník nadcházející sezony, jsou zahraniční rezidence. I ony jsou původním přáním bývalého šéfdirigenta Jiřího Bělohlávka, tak jako zmíněný Komorní orchestr. Podle něho měla Česká filharmonie v důležitých koncertních destinacích pobýt delší dobu a odehrát tři nebo čtyři koncerty za sebou. Hudebníci, kteří nemusí každý den přejíždět z místa na místo, mohou podat lepší výkon, a především si daná lokalita orchestr vyhodnotí a zapamatuje na základě několikanásobného zážitku. Česká filharmonie však doposud neměla tak významné postavení, aby si rezidence dokázala vyjednat. Příští sezona je proto v tomto ohledu průlomová, protože zahraničních rezidencí je v ní hned několik. V říjnu v rámci japonského turné ve slavné tokijské Suntory Hall, v listopadu tři koncerty ve vídeňském Musikvereinu a následné tři koncerty ve Philharmonie de Paris, v dubnu zazní dvakrát za sebou Káťa Kabanová v hamburské Elbphilharmonie a v květnu začne čtyřmi koncerty několikaletá spolupráce s centrem v čínském Nankingu.
Na začátku sezony se odehraje ještě jedna zájezdová událost – hned po zahajovacích koncertech jedou orchestr a šéfdirigent s tímtéž programem do Londýna na slavný festival BBC Proms. Je k tomu ještě třeba něco dodávat? Je. Přání spousty krásných zážitků s Českou filharmonií ve 124. koncertní sezoně!
