1 / 6
Magazín číslo 1 / 2021
Semjon Byčkov: Není nic horšího než poslouchat hudbu, která se plouží pod kobercem
7. 1. 2021 • Michaela Vostřelová
Semjon Byčkov je právě v polovině svého pětiletého uměleckého šéfování České filharmonii. Jak sám říká, tak nejistou dobu s žádným ze svých předchozích orchestrů nezažil. Vedle zrušených koncertů, odsunutých nahrávání a opatrných plánů do budoucna jsou tu ale ještě skladatelé, kteří pro Českou filharmonii píší novou hudbu. A především o ní jsme mluvili.
Číst článekMagazín číslo 1 / 2021
Díky Dynamickému klubu se cítíme být filharmonii opravdu nablízku, říkají jeho členové
7. 1. 2021 • Filip Tomášek
Česká filharmonie, stejně jako celá společnost, prochází náročnou zkouškou. Ruší se koncerty, posluchači se s orchestrem setkávají pouze prostřednictvím internetu. I to ale mnozí oceňují, jak potvrzují dva častí hosté Dvořákovy síně Rudolfina. Pánové Jakub Kocmánek a Tomáš Hůlka jsou nejen dlouholetými abonenty, ale také věrnými členy Dynamického klubu České filharmonie. Oba se shodují, že právě díky Dynamickému klubu se cítí být orchestru opravdu nablízku.
Číst článekMagazín číslo 5 / 2020
Hudba nám vždy otevře nové brány, říká Tomáš Netopil
12. 11. 2020 • Tereza Šindlerová
Během sezony se doma příliš neohřeje, a tak i na naše otázky odpovídal hlavní hostující dirigent České filharmonie Tomáš Netopil na dálku, někde na cestě mezi Ženevou, kde na konci října uvedl Janáčkovu Věc Makropulos, a pracovně domovským Essenem.
Číst článekMagazín číslo 4 / 2020
Bez spokojeného orchestru to nejde. Deset let s Českou filharmonií
17. 9. 2020 • Boris Klepal
Česká filharmonie urazila za posledních deset let velký kus cesty nejen směrem ke světové špičce, ale přiblížila se také k domácím posluchačům. Právě před deseti lety se díky výběrovému řízení na generálního ředitele začala formovat podoba současného managementu, jehož složení se od začátku roku 2011 takřka nezměnilo.
Číst článekMagazín číslo 4 / 2020
Jan Mráček: Nač se mračit, když se můžeme usmívat
17. 9. 2020 • Alena Sojková
Jedním ze čtyř koncertních mistrů České filharmonie je Jan Mráček. Mladý houslista, s kterým od raného věku rostla pověst vynikajícího hráče. Tu pak stvrdil vítězstvím v Kreislerově houslové soutěži ve Vídni v roce 2014. Hovořili jsme o tom, jaká byla jeho cesta do našeho prvního orchestru, co všechno se musí z první židle ohlídat, proč rád hraje v Lobkowicz triu i proč miluje létání v ultralightech.
Číst článekMagazín číslo 3 / 2020
Martin Grubinger: Perkuse jako životní úkol
5. 6. 2020 • Alena Sojková
Rakouského perkusistu Martina Grubingera miluje publikum na celém světě. Muzikant, který ze sebe na pódiu vydává všechno, vystupuje se světovými symfonickými orchestry a skladby pro něj píšou přední soudobí skladatelé, si však také nenechá ujít příležitost, aby si zahrál i jiný žánr se svým souborem The Percussive Planet. Tenhle uznávaný bubeník a velmi sympatický chlapík se stále rozesmátou tváří měl být ozdobou open air koncertu České filharmonie 24. června na Hradčanském náměstí. V březnu, kdy jsme spolu mluvili, Martin Grubinger ještě doufal, že v Praze vystoupí. Dnes je již jasné, že filharmonický open air se neuskuteční, ovšem Martinův optimismus je nakažlivý i po týdnech od našeho rozhovoru.
Číst článekMagazín číslo 2 / 2020
Detlev Glanert: Postavičky z obrazů Hieronyma Bosche nejsou legrácky pro strašení malých dětí
5. 3. 2020 • Boris Klepal
Nizozemský malíř Hieronymus Bosch po sobě zanechal pouhých pětadvacet obrazů, které ani více než půl tisíciletí po umělcově smrti nepřestávají ohromovat silou své výpovědi. O neslábnoucí fascinaci jeho dílem svědčí také Requiem za Hieronyma Bosche německého skladatele Detleva Glanerta. Českou premiéru celovečerní skladby pro vypravěče, sóla, sbor a orchestr uvede Česká filharmonie se svým šéfdirigentem Semjonem Byčkovem 18., 19. a 20. března 2020.
Číst článekMagazín číslo 2 / 2020
Člověk žije v krajině a příběhy v ní žijou s ním. S Milošem Doležalem o Josefu Toufarovi
17. 2. 2020 • Michaela Vostřelová
Když komunisté před sedmdesáti lety ubili k smrti kněze Josefa Toufara, sami si tím tak trochu zhatili plány. Původně ho chtěli přinutit k přiznání z osnování falešného zázraku a vést s ním monstrproces. Toufarovo utýrané tělo se do něj ale pochopitelně nehodilo, uložili jej tajně do hromadného hrobu a ani příbuzným se léta nepodařilo zjistit, co se s vysočinským knězem stalo. A uprostřed temných padesátých let nebylo radno příliš se ptát. Dnes je jméno Josefa Toufara dobře známé z velké části díky jeho životopisci – spisovateli, básníkovi a vysočinskému rodákovi Miloši Doležalovi.
Číst článekMagazín číslo 1 / 2020
Jakub Hrůša: Sukův čas neodkladně přichází
2. 1. 2020 • Martin Jemelka
„Pro mě byl Suk vždy srdeční záležitostí a milovanou ,povinností‘,“ vyznává se Jakub Hrůša ze svého vztahu ke skladateli Josefu Sukovi. Sukovo dílo bude i na programu dirigentových lednových koncertů s Českou filharmonií v Praze a březnového turné Německem.
Číst článekCo byste chtěli vyhledat...
Zavřít
