1 / 6
Magazín číslo 1 / 2021
Okouzlení zvukem, svobodou i matičkou Prahou. Světová esa píší pro Českou filharmonii
7. 1. 2021 • Boris Klepal
Vedle dlouhodobých projektů věnovaných nahrávkám Čajkovského a Mahlera začala Česká filharmonie před několika lety také systematicky pracovat s žijícími autory. Hned čtyři světové premiéry skladeb, které vznikly na objednávku orchestru, zazní v Rudolfinu od února do dubna příštího roku.
Číst článekMagazín číslo 2 / 2020
Detlev Glanert: Postavičky z obrazů Hieronyma Bosche nejsou legrácky pro strašení malých dětí
5. 3. 2020 • Boris Klepal
Nizozemský malíř Hieronymus Bosch po sobě zanechal pouhých pětadvacet obrazů, které ani více než půl tisíciletí po umělcově smrti nepřestávají ohromovat silou své výpovědi. O neslábnoucí fascinaci jeho dílem svědčí také Requiem za Hieronyma Bosche německého skladatele Detleva Glanerta. Českou premiéru celovečerní skladby pro vypravěče, sóla, sbor a orchestr uvede Česká filharmonie se svým šéfdirigentem Semjonem Byčkovem 18., 19. a 20. března 2020.
Číst článekMagazín číslo 2 / 2020
Osudová Káťa Kabanová. Pro Jakuba Hrůšu na pódiu poprvé
5. 3. 2020 • Lucie Maňourová
„Bylo mi třeba znát velkou bezměrnou lásku,“ vyznal se Leoš Janáček múze závěru svého života Kamile Stösslové z inspirace při psaní Káti Kabanové. Jeho šestou operu provede koncertně v dubnu s Českou filharmonií Jakub Hrůša, a naváže tak na původní plán Jiřího Bělohlávka přinášet dramatická hudební díla v této formě i na pódium pražského Rudolfina.
Číst článekMagazín číslo 5 / 2019
Miroslav Srnka: Všechno nové a neznámé je z podstaty věci podezřelé
1. 11. 2019 • Boris Klepal
Po fantastickém úspěchu své opery Jižní pól uvedené v Mnichově se Miroslav Srnka stal bezesporu nejznámější tváří české scény soudobé hudby. Náš rozhovor se ale netýkal ani tak mediální slávy, jako spíš důsledků, které pro jeho další život měla. Souvisí s tím Srnkova spolupráce s Českou filharmonií, jeho posun ze skladatelského soukromí směrem k veřejnému dění i to, jak konkrétní situace ovlivňuje řešení kompozičních problémů i obecných tvůrčích otázek.
Číst článekMagazín číslo 2 / 2019
Káťa, Ludwig a rezidence. Představujeme vám 124. sezonu
9. 5. 2019 • Lucie Maňourová
Koho označit za hvězdu 124. sezony České filharmonie? Ludwiga van Beethovena, Lisu Batiashvili, Káťu Kabanovou nebo Joachima Gaucka? Co označit za milník 124. sezony České filharmonie? Rezidence ve Vídni, Paříži, Hamburku a Tokiu, hostování na festivalu BBC Proms, další řadu koncertů Komorního orchestru České filharmonie nebo progresi v zařazování soudobé hudby? Nelze z nich vybrat jednoho favorita, protože by se hned ozvali další, že se na ně zapomnělo. Sezona, která začne 4. září, je velmi rozmanitá, odvážná i tradiční, repertoárově rozkročená a také pro všechny – od dětí předškolního věku až po seniory, od pražských abonentů až po posluchače na Tchaj-wanu.
Číst článekMagazín číslo 4 / 2018
Extenze pódia nutná! Nový šéfdirigent nedělá kompromisy ani u Mahlera, ani u Beria
2. 10. 2018 • Lucie Maňourová
Už delší dobu bojuje Česká filharmonie s omezenou kapacitou pódia Dvořákovy síně při provozování skladeb vyžadujících opravdu početné obsazení orchestru. S příchodem nového šéfdirigenta Semjona Byčkova, respektive již při tvorbě dramaturgie 123. sezony a při debatování o výhledech na sezony příští opět tento problém vyvstal. Semjon Byčkov je umělcem, který nerad dělá kompromisy. Pokud chce provozovat „velké“ skladby, chce dostát všem jejich požadavkům. A tak požádal vedení České filharmonie, aby se pokusilo vymyslet řešení, které by alespoň pro ty nejvíc žádoucí případy zajistilo větší pódium.
Číst článekMagazín číslo 4 / 2018
C&K. Dva nové cykly a v nich i filharmonici jinak
2. 10. 2018 • Petr Veber
Pro orchestrální hráče je hra v komorním tělese vítanou změnou, také očistou a určitě i potěšením. Koncertní mistři a první hráči orchestru České filharmonie, a to v souladu s cíli tehdejšího šéfdirigenta Jiřího Bělohlávka, přišli ještě za jeho života s podnětem, který přesně sem směřoval. V nové sezoně se nyní stává skutečností.
Číst článekMagazín číslo 2 / 2018
Čtyři kroky k Matoušovým pašijím
28. 3. 2018 • Lucie Maňourová
Česká filharmonie se ze své podstaty symfonického orchestru hudbě období baroka repertoárově nevěnuje. Přesto jedno z vrcholných děl Johanna Sebastiana Bacha, duchovní oratorium pro sólové hlasy, dvojitý sbor a dvojitý orchestr Matoušovy pašije, v její sezoně zazní. Stane se tak v rámci vzdělávací řady pro dospívající a dospělé posluchače Čtyři kroky do nového světa. Nečeká vás jen poslech, nýbrž i osvěta, výklad o kontextu a zhudebnění, tak jako vždy, když před vámi stanou pánové Petr Kadlec a Marko Ivanović.
Číst článekMagazín číslo 1 / 2018
„Velebný hymnus slávy naší…“ Smetanova Má vlast: o vzniku skladby a její nejnovější nahrávce
12. 2. 2018 • Vlasta Reittererová, Lucie Maňourová
„Ha, ty naše slunce, Vyšegrade tvrd! Ty smělě i hrdě na příkřě stojieš, na skále stogeši, všem cuziem postrach!“ To jsou úvodní verše Písně pod Vyšehradem, kterou roku 1816 „nalezl“ Josef Linda, první z řady sporných památek, opředených hypotézami a mýty. Roku 1848 ji zhudebnil Eduard Hanslick, pozdější obávaný vídeňský hudební kritik; píseň zazněla v dramatu Ferdinanda Břetislava Mikovce Záhuba rodu Přemyslovského, které mělo premiéru 9. ledna 1848 ve Stavovském divadle. Hledání nedoložitelných souvislostí je chůzí po tenkém ledě, ale přesto si lze představit, že čtyřiadvacetiletý Bedřich Smetana některé z představení navštívil a představa hrdě se tyčícího Vyšehradu na skále nad Vltavou mu utkvěla v paměti.
Číst článekCo byste chtěli vyhledat...
Zavřít
